Ve škole - říkalo se jí "Vakuovka", oficiálně se jmenovala STŘEDNÍ ŠKOLA ELEKTROTECHNICKÁ ROŽNOV POD RADHOŠTĚM, nás učili, někdy trápili. Za jejími okny se, kam až oko dohlédlo, rozprostírala Tesla. V tomto ústavu se v roce 1984 rozhodli nově zřídit obor "Automatizační technika" a mimo jiné byla nově uvedena do provozu školní kuchyně. Obě tyto události byly podmínkami nutnými pro zrod mého zájmu o studium na Vakuovce. V roce 1986, jestli se nepletu, jsme na školu dostali prvních pár kousků skvělých počítačů IQ151. O rok později byl jejich počet navýšen a také se k nám do školy dostaly tajuplné černé kufříky, TEMS 8003.
A výhled na onu Teslu mi trvale uvízl v paměti. Jak šel čas, provozy Tesly se mi stávaly bližší a bližší. Byla to příležitost přivydělat si na brigádě nějakou tu korunku, no a taky sehnat v té době v obchodní síti věci nesehnatelné, případně sehnatelné s obtížemi.
Co se dalo, kupovalo se u Sedláčka, oficiálně prodejna k.p. Tesla II jakosti. Co se sehnat nedalo, získávalo se různými pololegálními i ilegálními kanály rovnou v Tesle.
A pak tu byly burzy. Největší burzovní družbou byli pro nás soudruzi ze Slovenska, zvláště z okolí Piešťan. Ne, že by mne v té době zajímaly termální lázně, ale spíše to, že v Tesle Piešťany se vyráběly C-MOSY. Tesla Rožnov byla na TTL (tedy co se integrovaných obvodů týče).
Ale to jsem krapet odbočil od tématu, a tím jsou počítače. Počítače mého mládí. Ty, které fungovaly, a když nefungovaly, tak se otevřely, a patřičné součástce se pájkou domluvilo. A když nepomohla domluva, šla ven a na její místo jiná. Zkuste si dneska v PC na základní desce něco vyměnit. Anebo si upravit Bios (po staru monitor) k obrazu svému...
První počítač, který se mi dostal do rukou, bylo téměř legendární IQ 151 .
Tedy tak se to jmenovalo. Moc inteligentní to nebylo, víc než výpočetní výkon to vyrábělo výkon tepelný, ale počítač to byl. Místo monitoru televize Merkur - přenosná, černobílá, blikající. Po pár hodinách koukání do ní pěkně bolely oči. Největší problém byl zdroj. Umístit jej dovnitř nebylo dle mého názoru zrovna šťastné řešení. Ani k použitým diodám nelze býti pozitivně nakloněn. Zdroj byl hodně poddimenzovaný, stabilizátory spojité, topící, přehřívající se. Impulzní zdroje nebyly v té době používané - chyběla všeobecná povědomost, a tak chyběly i vhodné a snadno dostupné součástky. Holt nějaké mouchy uvedený stroj měl, má a bude mít. Jenže bez nich by to prostě nebylo. IQčko. IQčko totiž mělo duši. Kdo tuto duši nepochopil a neakceptoval, měl prostě smůlu. Nás pár jedinců, kteří jsme IQčko brali takové, jaké je, má na jeho éru mnoho krásných vzpomínek.
Jediný způsob ukládání programů a dat byl na magnetofonovou kazetu.... Nevěříte? Věřte! Nebo se zeptejte starších, kteří něco pamatují. Pokud vás onen stroj zaujal, velice podrobně se mu věnuje tento web, odkud pochází i výše uvedená fotka.
Kazety se daly přenášet, kopírovat, vyměňovat. A jsme zpět u těch burz. Potřebuješ něco? Máš něco navíc? Sháníš něco? Hurá na burzu!
No, tím pádem jsem se dostal k zajímavým prográmkům, včetně různých her. Dokonce na IQ151 byly vytvořeny šachy. Na tu dobu pěkná hra!
Ano, posléze byly k IQčku i 8" diskety, ale jejich éru jsem minul. SPŠE jen opustil dřív, než tam stihly dorazit. A v Brně na VUT jsem zažil jiné stroje. ADT, EC1045, PC XT, PC AT - trošku jiná kategorie, která sem nepatří.
Jak plynul čas, tak z IQček jsme se ve škole dostali k programování černého kufříku. Myslím si, že na tyto stroje jsme se dostali ve 4. ročníku. Nebo už ve 3.? Už si nevzpomenu.
Jmenovalo se to TEMS 8003A.
V podstatě se jednalo o jednodeskový počítač na čipsetu 8080 - tzv. Svatá Trojice: 8080A, 8228,8224. Na netu jsem o něm našel pár stránek, například zde, nebo zde. Fotka je z prvního odkazu.
K tomu tam bylo přihozeno pár dalších obvodů. Zajímavé byly RAM, EPROM, a PIO 8255 - pomocí nich se dalo komunikovat se světem! Pár sedmisegmentovek, několik málo tlačítek a k tomu motorek se snímačem otáček, možnost připojit termistor a měřit jím teplotu... No, věci do té doby nevídané!
Když je teplota větší než - zapni motorek.... zobraz, kolik otáček se točí.... nakonec došlo i na regulaci rychlosti otáčení dle teploty - čím vyšší teplota, tím vyšší otáčky. A taky to na jeden bit 8255 mělo připojený repráček. Při troše fantazie pěkně pípal, pištěl, a pokud člověk měl výdrž, tak i hrál. Automatizace v kufru. Ale bavilo mne to. Co kecám, baví mě to pořád, čili furt!
A nyní se dostávám k jádru pudla, mé nostalgie a této stránky.
PMI 80
A cože to je? Taky takový
pěkný jednodeskáč. Samozřejmě osmibit! Založený na svaté trojici - prosecor 8080,
řadič řídící sběrnice 8228, generátor hodinového signálu 8224. Instrukční soubor 8080A.
Takto vypadá originál PMI, jak byl vyráběn v dobách nedávno minulých.
Jsou o něm krásný stránky, například zde:, odkud pochází i tato fotografie, nebo třeba zde: . Je to přísně jednoduchý model, vhodný pro nás, starší jedince. Na stránce Nostalcompu jsem si přímo nádherně početl!
Zmocnila se mě radost hraničící s šílenstvím! Zjištění, že svět není ještě zcela ztracen, mi opravdu zlepšilo náladu. A co víc, našli se jedinci, kteří nelenili, obětovali svůj velevzácný volný čas a spáchali opakovatelně postavitelnou repliku PMIčka. No, nelenil jsem, duchovního otce jsem kontaktoval emajlem (Díky Jirko!) a po zaplacení mírného obulu se mi ve schránce objevila obálka. A v ní dvacátý, tedy poslední kus první série, plošňák oboustraný pokovený s HALem a číslovaný! Za jeho návrh děkuji pohanským božstvům a hlavně Petru (EC1045), který nelitoval času, navrhl, nakreslil a prostě realizoval "postavitelnou" repliku oného stroje. Můj dík jemu za to, že zachoval vzhled, rozmístění IO - no opticky to vypadá nádherně. Místo problematicky sehnatelného displeje jsou klasické sedmisegmentovky, místo klávesničky jsou docela běžná tlačítka sehnatelná třeba i v GM.
Desku jsem měl, spoustu součástek po šuplíkách, co nebylo k mání, jsem lehce sehnal v Brně u Bučka a dal se do bastlení. Osazeny precizní patice, konektory, proměřeno napájení. Po pár odpolednech práce jsem tam naházel integráče svaté trojice, z pár (8) odporů si vyrobil základní program - více zde. Krásně to šlapalo, udělal jsem 16-bitový čítač!
Byl jsem rozradostněn, stroj jsem vypnul, doskládal zbytek švábů - EPROM, RAM, 8255 a pln naděje jej opět zapnul. Nic. NIC. NIC!!!
Žádný nápis na displeji, pozdrav PMI -80. Tma, ticho. Někde je chyba.
Následovala nimravá práce, piplačka, prostě hrůza. Nastartoval jsem osciloskop a jal se lovit signály. Leccos jsem vylovil, leccos ne. Na obrázcích je vidět lépe.
 |
 |
| Nahoře DBIN,
pod ním A1, A2, A3 |
Nahoře DBIN, pod ním A13, A14, A15 |
Po mnoha konzultacích (Díky Jirko!) a mnoha úvahách a testech se mé podezření začalo stahovat jak černá mračna nad EPROM - přece jen jsou již staršího data výroby. No co, poslal jsem je Jirkovi. U něj vše OK, v jeho stroji jely. Zklamání, další hodiny práce. Mračna houstnou, temní, občas vyšlehne nějaký ten blesk - je to jasný RAMka!! Naštěstí jsem jich měl víc. I jal jsem se je prohazovat. Pořád nic. Po mnoha bezesných nocích, kdy zoufalství střídalo zoufalství, jímala mě beznaděj. Opět zasáhl osud, vyšší síly... Prostě Jirka. Zasáhl jak Mitch Buchannon při prudkém příboji. Rázně si sjednal pořádek.... Poslal jsem mu svůj stroj a čekal, co zjistí... A pak to přišlo! Studeňáky!!!! Chápete? Neumím letovat! Zlenivěly mi ruky!!!!! Naštěstí je našel, nezištně opakovaně prohřál svou patentní pájkou a funkční mašinka se stěhovala ke mně na stůl. Jaká radost!!! Svítí, tlačítka reagujou!!! Samou radostí, neděle neneděle jsem zapad do dílny a spáchal napájecí zdroj. Chtěl jsem mít stylový, takže žádný spínák, nic takového. Trafo usměrňovač kondík 7805, 7812 a bylo. Jenže 7805 se v kladné větvi opravdu hodně hřála. Nechtělo se mi vytvářet monstrózní chladič, tak jsem použil 6V trafo a ouha. Pro 7805 to bylo bratru málo, aby solidně fungovala. Co teď? Napětí vrcholí! Že bych tam vrazil pár tranzistorů a zernerku? Moc práce... Naštěstí jsem si včas vzpomněl na LM1085-5. Není to sice Tesla, ale vypadá jako 7805. Stejně jsem ve zdroji použil novodobá trafa, můstky, elyty i stabilizátory, nu což. Vrazil jsem ji tam. Zdroj šlape, příliš se nepřehřívá, +5V dá 2,4A, +12 a -5 po 1A. Co víc jsem si mohl přát?! A ještě k tomu je unesitelný. Teď ještě musím vyrobit nějakou úhlednou krabici, aby to nevypadalo jako bastlpole, alébrž jako výrobek oku lahodící.
No zatím je to bastlpole.
Tady to je to moje PMI-80:
Pohled na celek:
Tak to by bylo. Pár prográmků vyzkošeno. Teď přemýšlím, co všechno k tomu ještě spáchám. Určitě si zbastlím PC-Loader - krmítko z PC, přece jen se prográmky líp napíšou v assembleru, přechroustnou a pošlou do PMI, než je otrocky bušit bajt po bajtu.
Pak asi rozšiřující karta s ROM a RAM, dále pár 8255 - portů není nikdy dost, k tomu časovač 8253. A honí se mi v hlavě myšlenka, nevím ale, jestli dojde k realizaci, nicméně mít PMI-80 s řadičem FDD, to by byla frajeřina! A taky mne dráždí "grafický Interface" - výstup na monitor (televizi). To pak bude opravdu nejkomfortněji vybavené PMI.
Dostal jsem nápad. Zkusím řídit s PMI náš RD.
V první etapě předpokládaní funkce: připojit na patřičné 8255 brány v IN režimu všechny tlačítka (místo vypínačů jsou tlačítka) Na brány v OUT režimu připojit malá relátka (ovládající stykače). Každý obvod má svůj vlastní stykač. První funkce bude "impulzní relé" stiskem zapni, stiskem vypni. Některé vstupy budou mít i vyšší funkci, pokud ve v 1 držen déle než (nějaký čas) vypní více OUTů (z postele zhasnu třeba i na chodbě, páč se mi nechce vstávat a zapoměl jsem tam zhasnout).
Tak to by byla první etapa.
V druhé etapě předpokládám přihození několika A/D převodníků , které použiji k ovládání ohřevu TUV. Na střechu hodlám instalovat několik solárních panelů. snímat teplotuiu na jejich výstupu, snímat teplotu na 2 místech v boileru a podle okamžitého stavu řídit ohřelv TUV - buď ze solárních panelů anebo z kotle ústředního vytápění (je-li v činnosti) anebo z El sítě (topné těleso) takový trivalentní regulátorek ohřevu TUV (Teplá Užitková Voda)
Ve třetí etapě bude muset PMI zvládnout komunikaci se světem, páč chci vědět kde je jaká teplota atp. Takže PMI by se měl narodit sériový port (asi rovnou RS 485).
Protože počítač sloužící k výuce základů řídících systémů a automatizace přeci takovou prkotinu musí hravě zvládnout.. Jen asi vyrobím jinou desku PMI. Klávesnice a displej bude zachován, narodí se tam víc patic pro eprom, cítím to tak na 8ks, 2716 - přece jen jich je dostatek, tak proč je nevyužít, že. Možná že v epromě nechám jen Monitor a knihovnu rutin a zbytek osázím EEpromkama - líbí se mi 28c64.CS nebude řešit 3205, ale 74S154 bude na A14,13,12,11 Tím rozdělím adresový prostor na 16 bank po 2 kilobajtech. Ramku použiji klasickou 2114, mám jich zásobu, 2kB banku udělám za 4ks 2114, CS jednotlivých párů asi vyřídím z hradel. No to je ovšem hodně vzdálená budoucnost. Nejdřív se budu muset naučit pracovat pořádně s Eaglem. Tvořit to na bastlpoli opravdu nechci. Ještě musím zapřemýšlet o poměru EPROM/Ram. Samozřejmně bude PMI obsahovat celé stádečko 8255, možná toršku menší stádečko, pokud se rozhodnu k mulitoplexování vstupů a výstupů. ale to zatím ještě nemám promyšlený. A taky jich je dost k mání. Pro potřeby přerušení tam asi přibyle jeden 8214, aby se dalo rozumně hospodařit s víceúrovňovým přerušením. A myslím že 8251 nebude k zahození a 8253 se taky šikne. Nějak mi to super PMI roste před očima - že bych tam vrazil matematický kooprocesor 8231? To je jen pokus o humor. Zaprvé ho nemám, zadruhé nevím jak bych jej rozumně využil.